Potřebný napěťový rozsah je určen rozmezím napětí, vyskytujících se v měřené síti. Zvláště u fotovoltaických aplikací je nutné uvážit i maximální napětí v systému bez zátěže.
U některých aplikací je užíváno napájení přístroje z měřeného napětí stejně, jako je zvykem u střídavých přístrojů. Toto řešení má kromě výhody úspory samostatného napájecího zdroje i pro některé aplikace významnou nevýhodu: existuje dolní hranice napětí v systému, daná vlastnostmi napájecího zdroje elektroměru, a při poklesu napětí pod tuto hranici měření neběží. S tímto problémem se setkáme například u měření spotřeby fotovoltaickými zařízeními napájených topných těles, kdy za slabého osvětlení poklesne napětí v systému např. na 40 V z jmenovitých 300 V, nicméně panely stále předávají měřitelný výkon a je škoda jej elektroměrem nenačítat. V takovém případě poté používáme přístroje s odděleným napájecím zdrojem, schopné měřit od nulového vstupního napětí.
Provedení přístroje s odděleným napájecím zdrojem má dvě varianty: s přímým měřením napětí, kdy měřená napětí přivádíme přímo na svorky přístroje, a variantu s nepřímým měřením napětí, kdy se pro měření napětí využívá externí izolační převodník napětí. Rozsah měření je poté určen vstupním rozsahem tohoto izolačního převodníku; izolační převodník můžeme dodat nebo je možné užít jakýkoliv běžně dostupný typ.
Připojený (oddělený) napájecí zdroj je samozřejmě galvaniky oddělen od měřících i komunikačních svorek přístroje.
Typový kód napětí (písmeno U v typu přístroje) | Napěťový rozsah měření | Napájení přístroje |
---|
A | 9 – 36 V | z měřeného napětí |
T | 18 – 75 V | z měřeného napětí |
V | 40 – 100 V (po dohodě 25 – 100 V) | z měřeného napětí |
F | 60 – 150 V | z měřeného napětí |
S | 125 – 360 V | z měřeného napětí |
0 | 0 – 750 V přímo | oddělený napájecí zdroj (9 – 36 V) |
1 | 0 – 750 V přímo | oddělený napájecí zdroj (18 – 75 V) |
2 | 0 – 50 kV (nepřímé 0 – 5 V) | oddělený napájecí zdroj (18 – 75 V) |
3 | 0 – 50 kV (nepřímé 0 – 10 V) | oddělený napájecí zdroj (18 – 75 V) |